Jump to Navigation

Seriál pro začínající motokrosaře - Základní trénink dovedností IX.

Základní trénink dovedností při jízdě na motocyklu
Jízdu na motokrosové motorce se lze naučit v jakémkoliv věku. Základním faktem ale
zůstává, že motorika člověka musí být alespoň na úrovni, kdy člověk zvládne chůzi, stoj
na jedné noze a běh. To znamená, že junioři začínající s motokrosem musí být děti, které
dosáhli alespoň čtvrtého roku života.
Ideální přípravou pro jízdu na motorce je, když dítě od malička užívá „odrážedla“,
kde se naučí základním motorickým návykům jízdy po dvou kolech. V pozdějším věku je
důležité, aby dítě zvládlo jízdu na kole bez pomocných koleček a dokázalo se na kole
aktivně pohybovat (vyjet, sjet kopec, brzdit, jezdit ve stoje apod.). Samozřejmě velkou
výhodou jsou i různá průpravná cvičení z gymnastiky, se kterými se děti seznámí ještě
v předškolním věku – kotouly, skoky na trampolíně a podobná balanční cvičení.
Jestliže dítě zvládá tyto základní pohybové stereotypy, je to čas, kdy se malý
jezdec může posadit na motocykl.

Suchá příprava na motocyklu
Tzv. „suchou přípravou“ se rozumí činnost, při které začínající jezdec „jezdí“ na
motokrosovém motocyklu, který stojí na stojánku a nemůže odjet. Jezdec se učí
základním pohybům a základním technickým dovednostem před samotnou jízdou
v terénu.
-Úplně základním cvikem je výstup na motocykl, kde dítěti ukážeme a
posléze si samostatně vyzkouší nasednout a zase sesednout z motocyklu.
-Dalším cvikem je sed na motocyklu a naučení a zvládnutí použití
základních technologických částí motocyklu. Děti na 50 ccm používají
automatickou převodovku, takže se musí naučit aktivně používat „pouze“
otočnou rukojeť plynu, přední a zadní brzdu. Větší děti, které začínají
na větších strojích, musí zvládnout funkci spojky a následné řazení
převodových stupňů.
Dítě učíme těmto základním dovednostem tak dlouho, až samostatně a
přesvědčivě provádí úkony dle pokynů trenéra. Pro zvládnutí plynové
rukojeti poslouží speciální pomůcka – stojan, který umožní mít
nastartovaný motocykl. Při tomto cvičený současně zjišťujeme reakci
mladého jezdce na hluk, který vydává nastartovaný a „vytáčený“ motor
motocyklu.
-Když se dítě naučí body popsané výše zvládat, je čas přejít na trénink
základních pohybů na motocyklu. Mezi ty nejzákladnější patří základní
postoj na motocyklu popsaný níže:
(pozn.: Jezdci: Jan Janout a Václav
Janout)


Obrázek 12: základní pozice

Na obr.č.12 vidíme dva jezdce s čísly 68 a 66. Na jezdci 68 si ukážeme základní
pravidla, která jsou nutná dodržet při nácviku základního postoje na motokrosovém
motocyklu. Základní pozice je „stoj ve stupačkách“, kdy jezdec stojí na motocyklu.
Číslo „1“ v obrázku značí osu těžiště motocyklu. Jezdce je správně tělem za osou,
osa prochází rameny a dotýká se zadní části přilby.
Dalším číslem „2“ je na obrázku značena pozice hlavy. Jezdce vždy musí hledět
před sebe, nikdy nesklánět hlavu dolů. Správné zorné pole by mělo být takové, aby jezdce
pouze periferně viděl přední blatník motocyklu a trať před sebou (označeno přerušovanou
čarou).
Číslo „3“ upozorňuje na pozici kolen. Kolena vždy svírají motocykl v části za
těžištěm motocyklu. Je to z důvodu toho, aby jezdce nemusel držet „křečovitě“ řídítka a
měl větší kontrolu nad motocyklem.
Další důležitou částí základního postoje je pozice nohou na stupačce – viz.č.“4“.
Noha by měla být i při jízdě po rovině mírně zapřená do stupačky, takže by pata měla být
níže než je špička boty a to vše proto, aby náraz na dolní končetinu nezpůsobil sklouznutí
nohy ze stupačky a hlavně lepší přenesení a vstřebávání nerovností dolními končetinami.
Pod číslem „5“ je kroužkem vyznačena pozice loktů. Horní končetiny by měli být
mírně pokrčené v lokti, a to z důvodu lepší ovladatelnosti motocyklu a samozřejmě
lepšího vstřebávání nárazů od předního kola.

Pro lepší představu pozice loktů je následující obr.č. 13, kde je vidět správná a
špatná pozice loktů. U čísla 68 vidíme chybu při držení motocyklu (pozn.: instruktážní
obrázek je „přehnaný“ – takto se snad ani nedá jet – pouze markantně ilustrujeme tuto
chybu).


Obrázek 13: pozice loktů

-Po zvládnutí základní pozice těla na motocyklu a skloubením
s předchozími technickými prvky lze trénovat změnu polohy na
motocyklu. Přenášení váhy na zadní část stroje, což je nepostradatelné
pro jízdu v terénu. Následují instruktážní obrázky, které značí vždy
správné a chybné provedení pohybu a chybu s ním spojenou.


Obrázek 14: správné pozice těla při brzdění

Na obr.č. 14 vidíme správné přenesení váhy těla dozadu. Přenesení váhy na
zadní část stroje využíváme při jízdě z kopce resp. po rozbitých rovinách závodní trati a
mnohdy je zapotřebí v této pozici setrvat i při dobrzďování do zatáčky z důvodu
„výmolů“ na trati. Na obrázku je zřejmé správné provedení, kdy úhel mezi dolními
končetinami a horní polovinou těla dovoluje jezdci mít vzpřímená záda a tudíž i úhel
hlavy je správný. Pozice loktů znovu v mírném pokrčení. Zůstává držení motocyklu
koleny a nohy zapřené do stupaček.


Obrázek 15: chybné pozice těla při jízdě

Na obr.č. 15 předvádí jezdci chybné postavení na motocyklu při jízdě a
dobrzdění do zatáčky . Toto je častá chyba, které se jezdci dopouští v únavě, kdy už
nejsou schopni udržet motocykl koleny a udržet tak správnou polohu těla. Nebo se tuto
pozici pouze chybně naučí jako správnou. Při dobrzdění do zatáčky v této pozici jezdec
„schytává“ všechny nárazy od předního kola, což způsobí předčasné vysílení, nebo pád
jezdce.

-Dalším pohybovým stereotypem je nasednutí na nádrž a přednožení
nohy do zatáčky. Tato pohybová dovednost nemá striktní a jediné
správné provedení, ale existuje spousta chyb, kterých se jezdci dopouští
při průjezdu zatáčkou, a proto je nutné se věnovat nácviku už v suché
přípravě.


Obrázek 16: nasednutí na nádrž

Průjezd zatáčkou má několik variant a způsobů projetí. V začátcích se
zaměřujeme na projetí zatáčkou vsedě, při správné pozici těla. Zde jezdci simulují
správné provedení nasednutí na nádrž a přednožení dolní končetiny a současně správnou
pozici loktů a pozici hlavy, což je podmíněno více vzpřímenými zády. Noha by měla
směřovat k přednímu brzdovému kotouči a měla by být přinožená k motocyklu, tak aby
neměla tendenci vytáčení kyčle do strany.


Obrázek 17: chybné nasednutí na nádrž

Zde, jezdci zaujímají chybnou pozici těla, z důvodu přílišného nasednutí na nádrž
motocyklu. V této pozici je stroj neovladatelný. Špatné postavení nohy na stupačce
(nemůžeme zabrzdit zadní brzdou, ani se zapřít o stupačku), nebo chybné postavení loktů
a hlavy jak můžeme pozorovat u čísla 68, jezdci nedovolí s motocyklem manipulovat dle
potřeby.


Obrázek 18: chybné přednožení dolní končetiny

Na obr.č. 18 je znázorněna chyba, které se jezdci nejčastěji v juniorském věku
dopouštějí. Oba jezdci názorně ukazují špatný pohybový stereotyp dojíždění do zatáčky a
projetí zatáčky. Dolní končetina se „opírá“ v horní části plastu zakrývající chladič a
z toho důvodu není jezdce schopen využít dolní končetinu jako oporu v případě
podklouznutí předního kola. Dále na obrázku vidíme špatnou pozici horních končetin,
které jsou připaženy k tělu.

-Pokud jezdci zvládají změny pozice těla při verbální instruktáži trenéra,
pak dalším důležitým krokem je trénink pozice těla v zatáčce při zatočení
náklonem těla, což lze trénovat na speciálním stojánku, který dovoluje
náklon motocyklu s jezdcem. Pozice vypadá takto:


Obrázek 19: správný náklon těla v zatáčce

Na obr.č. 19 jezdec s číslem 66 drží správnou pozici těla při náklonu do zatáčky.
Nejdůležitějším faktorem je, že drží pozici v ose s motocyklem a tím pádem je těžiště
přímo v bodě, kde se pneumatika dotýká podložky. Pozice loktů a ramen jsou ve správné
pozici. Dolní končetina na stupačce je pevně zaklíněna za stupačku, kde vytváří mírný
tlak.

Na následujícím obrázku je znázorněn nejčastější chybný návyk pro projetí zatáčky.


Obrázek 20: chybný náklon do zatáčky

Na tomto obrázku je jezdec č. „66“ v chybném náklonu – odklonu od osy.
Vyklání se do proti náklonu motocyklu, tímto se dostane za osu motocyklu, vyosením
změní těžiště stroje, „odlehčí“ zadní kolo a to má tendenci snadněji podkluzovat.
Samozřejmě existují v motokrosu zatáčky a situace, kde se tělo do této pozice dostane
(například při odkloněném terénu apod.), ale při správném zvládnutí základního zatočení
náklonem těla je toto považováno jako chybná pozice.

Přenesení základních dovedností do jízdy
Po zvládnutí těchto několika předchozích základních prvků a jízdních stereotypů na
stojánku nastává čas posadit mladého jezdce na skutečný motocykl a „vypustit“ jej do
volného terénu. Jízda na motocyklech s automatickou převodovkou je pro dítě výhodná,
jelikož nemusí přemýšlet nad řazením převodových stupňů. Takže jestliže máme dítě ve
věku 4-8 let věku, určitě zvolíme první měsíce tréninku na tomto druhu motocyklu.


Pokračování příště.
Ostatní díly ZDE

Komentáře: 

Reklama



Main menu 2

Dr. Radut Consulting